První snímky tvořené tzv. „mokrým kolodiovým procesem“, které jsem vyfotil na workshopu pořádaným Rasťo Čambálem a Michaelou Pospíšilovou (mamut-photo.com). První čtyři jsou na černě lakovaném plechu, poslední na skle. Všechny mají rozměr 13×18 cm.

 

Tento fascinující fotografický proces představil roku 1851 Frederick Scott Archer, který předtím experimentoval se skleněnými negativy. Mokrý kolodiový proces probíhá takto :
Po důkladném vyčištění skleněné desky (či jiného vhodného materiálu) na ní nalejeme kolodium tak, aby vznikla po celé ploše tenká vrstva. Poté ji necháme zcitlivovat v roztoku dusičnanu stříbrného a tím nám na ní vznikne světlocitlivá vrstva, podobná té, kterou známe v současné době třeba z klasického kinofilmu. Desku umístíme do speciálně upravené kazety, kterou vložíme do fotoaparátu (ten máme už připravený včetně snímané scény). Po naexponování desku vyvoláme a po přerušení ustálíme v temné komoře. Na exponování a vyvolání kolodia máme cca 8 min, než kolodium uschne (potom už je to marné a jedeme od začátku). Pokud se vše podařilo, následuje vypírání, sušení a lakování desky sandarakovým lakem s voňavým levandulovým olejem. Toť ve zkratce vše. Jednoduché, že? 🙂